Vlna nemocí zasáhla společnosti: ocenění může zachránit!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Kempten (Allgäu) zdůrazňuje nárůst duševních nemocí v práci a strategické přístupy k podpoře zdraví.

Kempten (Allgäu) beleuchtet den Anstieg psychischer Erkrankungen im Beruf und strategische Ansätze zur Gesundheitsförderung.
Kempten (Allgäu) zdůrazňuje nárůst duševních nemocí v práci a strategické přístupy k podpoře zdraví.

Vlna nemocí zasáhla společnosti: ocenění může zachránit!

V Německu se situace kolem duševního zdraví na pracovišti v posledních letech dramaticky změnila. Zákonné zdravotní pojišťovny vykázaly v roce 2023 zhruba 800 milionů dní nepřítomnosti, což způsobilo obrovské ekonomické ztráty přes 130 miliard eur. Stále více lidí trpí duševními chorobami, jako je syndrom vyhoření a deprese, což je výzva nejen pro samotné postižené, ale i pro společnosti, které touto „začarovanou spirálou“ trpí. Profesor Volker Nürnberg tak popisuje interakce mezi klesajícím počtem zaměstnanců a rostoucími přesčasy, které v konečném důsledku také podporují nemoci. Konkurenceschopnost společností je tak vystavena zkoušce, protože každý den výpadku stojí v průměru 400 eur, což v součtu znamená celkovou ztrátu minimálně 250 miliard eur ročně. Informuje o tom Creditreform.

Problémy nejsou nové, ale pandemie COVID-19 a problémy, které přináší, je zhoršila. Studie Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí (BMAS) ukazuje, že duševní choroby mohou výrazně narušit účast v pracovním životě, což má negativní dopad na produktivitu. výzkumná studie poukazuje na to, že k pochopení souvislostí mezi kvalitou práce a ekonomickým úspěchem je třeba zaměřit se na perspektivu zaměstnanců.

Zdravé vedení jako přístup k řešení

Klíčovým aspektem zdůrazňovaným v současné diskusi je potřeba zdravého vedení. Caroline von Kretschmann zdůrazňuje, že vysoká nemocnost je často příznakem strukturálních problémů a že autoritářské styly vedení zvyšují nepřítomnost. Na druhou stranu kooperativní vedení, které se zaměřuje na ocenění a emoční inteligenci, může podporovat zdraví zaměstnanců. Zpráva AOK Absenteeism Report 2024 již ukazuje, že společnosti, které si ke svým členům vybudují silné citové pouto, musí méně bojovat s vysokou mírou pracovní neschopnosti. Tím je jasné, že firemní kultura, která si váží ocenění, může být přínosem nejen pro lidi, ale i pro společnost samotnou.

Příkladem inovativních přístupů v tomto směru je start-up Bloom. Nabízí komplexní řešení prevence a řízení zdraví, které zaměstnancům zajišťuje anonymní přístup k podpoře a vysokou úroveň ochrany dat. Platformu již využívají společnosti jako KMK Kinderzimmer k podpoře duševního zdraví svých zaměstnanců. Evropský soud navíc spoléhá na flexibilní přestávky a experimentuje se zavedením čtyřdenního týdne pro zvýšení pohody zaměstnanců.

Důležitá doporučení WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) také hraje ústřední roli v mezinárodní oblasti duševního zdraví. Jejich pokyny, zveřejněné v září 2022, zdůrazňují potřebu organizačních akcí a školení vedení. Cílem těchto doporučení je podporovat duševní zdraví na pracovišti a podporovat rozvoj strategie na národní a podnikové úrovni. WHO ukazuje, že více než 15 procent dospělých v produktivním věku je postiženo duševním onemocněním, které má dalekosáhlé důsledky pro jejich schopnost pracovat.

Stručně řečeno, je nejvyšší čas řešit problémy duševního zdraví s jasným plánem. Flexibilita, ocenění a styly vedení podporující zdraví jsou klíčem ke zdravější budoucnosti pro všechny zúčastněné. Protože, jak je uvedeno ve zprávě Creditreform, oceňování zaměstnanců není jen morální nutností, ale také ekonomickou povinností. Jedině tak mohou firmy přežít na měnícím se trhu a zároveň mít na paměti blaho svých zaměstnanců.