Nečekaná nebezpečí: Na letišti v Mnichově je nutné měření jemného prachu!

Nečekaná nebezpečí: Na letišti v Mnichově je nutné měření jemného prachu!

Poslanec zemského parlamentu ve Freisingu Benno Zierer ze Svobodných voličů nedávno přivedl do křížové palby veřejnosti problém znečištění jemným prachem v okolí mnichovského letiště. Spolu s občanským sdružením Freising požaduje, aby zásadní měření byla provedena nejen v okolí, ale i přímo na letišti. "Něco se děje," řekl Zierer. Pozadím jsou předpisy nové směrnice EU o kvalitě ovzduší, která bude platit od prosince 2024 a bude vyžadovat povinné monitorování ultrajemných částic (UFP) v prostředí letišť. Toto opatření však naráží na odpor: Munich Airport GmbH zatím měření ve svých prostorách kategoricky odmítá. Zierer si nyní vyžádal zprávu ministerstva životního prostředí, která by poukázala na nutnost úprav bavorské strategie UFP. Bavorsko se považuje za průkopníka v měření a výzkumu těchto mikroskopických částic, které jsou od dubna 2021 sledovány v oblasti letiště Mnichov.

Občanské sdružení Freising kritizuje současnou databázi znečištění jemným prachem. „Kromě směrnice WHO neexistují žádné zákonné limity pro ultrajemné částice,“ zdůrazňuje občanské sdružení. Podle studie Federální agentury pro životní prostředí (UBA) hrají letiště zásadní roli, pokud jde o znečištění UFP. Měření na letišti Berlin Brandenburg (BER) ukazuje, že vysoké koncentrace ultrajemných částic lze detekovat až sedm kilometrů daleko. Tato studie zdůrazňuje, že letiště přispívají více než 50 % k celkovému znečištění UFP v okolní oblasti. Je proto důležité, aby v budoucnu probíhala měření i v blízkosti mnichovského letiště, aby bylo možné zaznamenat skutečný vliv. „Kvalita vzduchu je důležitou otázkou – zejména v městských oblastech,“ vysvětluje vedoucí oddělení UBA Marcel Langner.

Výzvy a budoucí kroky

V rámci probíhajícího výzkumného projektu na univerzitě v Bayreuthu, který má být úspěšně dokončen do konce roku 2026, usilovně pracujeme na získání informací o původu, koncentraci a složení ultrajemných částic. „Tady je důležité vytvořit transparentnost a poskytovat jasná data,“ říká Zierer. Výzkumná práce je reakcí na chybějící právní úpravu UFP, která byla v posledních letech opakovaně kritizována. Skutečnost, že neexistují žádné jiné právní požadavky než směrnice WHO, činí tento problém ještě výbušnějším.

Z širší perspektivy má směrnice EU o kvalitě ovzduší zásadní dopad na celou politiku kvality ovzduší v Bavorsku. Od roku 2024 bude vyžadován kompletní monitoring UFP, což Sdružení občanů Freisingu a Zierer vidí jako krok správným směrem. Již první studie naznačují, že prostorové rozložení částic je silně závislé na směru větru – ve větru, který vanou ze směru od letiště, se hodnoty UFP výrazně zvyšují. Tato zjištění by mohla mít v budoucnu dalekosáhlé důsledky pro kontrolu znečištění ovzduší v jiných městských oblastech.

S opakovanou žádostí na MŽP a požadavkem na zahájení měření dostal Zierer do pohybu. Jak bude společnost Flughafen München GmbH a političtí činitelé v regionu reagovat na tyto výzvy, se teprve uvidí. „Tady musíme držet palce, protože jde o zdraví populace,“ uzavřel Zierer. To znamená, že otázka ultrajemného prachu a jeho účinků na životní prostředí a zdraví zůstává ústředním zájmem politiků i občanů v regionu.

Čtenáři mohou také najít další podrobnosti o infrastrukturních výzvách ve zprávách z jižní Němci a výsledky ZDF.