ESA vytváří umělé zatmění Slunce: úžasné snímky koróny!

ESA vytváří umělé zatmění Slunce: úžasné snímky koróny!

Dne 16. června 2025 vytvořila dvojice satelitů ESA Proba-3 ve vesmíru velkolepé umělé zatmění Slunce. Tato vzrušující mise by mohla poskytnout nejen letmý pohled do záhad našeho Slunce, ale také poskytnout důležité poznatky o vesmírném počasí, které může významně ovlivnit naši technologii. Jako Frankenpost byly zveřejněny první snímky sluneční koróny. Tuto vnější atmosféru Slunce lze obvykle vidět pouze během úplného zatmění Slunce.

V březnu letěly dva satelity programu Proba-3 v přesné sestavě. Zatímco jeden ze satelitů blokoval sluneční světlo, na druhý satelit, který byl vzdálený 150 metrů, byl vržen stín široký asi 8 cm. Toto mělo dalekohled s 5 cm aperturou umístěný ve středu stínu. Cílem této dvouleté mise je dozvědět se více o výronech koronální hmoty a slunečních bouřích, které mohou ovlivnit jak satelity, tak komunikaci na Zemi.

Výzva vesmírného počasí

V posledních letech je téma vesmírného počasí stále důležitější. Jevy jako výrony koronální hmoty (CME) se skládají z elektronů, protonů a jader těžkých prvků a mohou nejen produkovat přirozená světla, jako je polární záře (Aurora borealis), ale také ohrožovat lidi a technologie. „Toto jsou vizuálně krásné stránky vesmírného počasí,“ říká fyzik Stefan Kraft zpráva ESA. CME však může také způsobit masivní poškození infrastruktury a komunikačních systémů.

Richard Christopher Carrington pozoroval první velkou sluneční událost již v roce 1859, která vešla do dějin jako Carringtonova událost. Tato událost způsobila masivní narušení elektrického vedení a telegrafů. Škody, které by dnes podobné události mohly způsobit, jsou nepředstavitelné. V roce 1989 došlo v Quebecu k výpadku proudu a v roce 2003 došlo k výpadkům v německém systému GPS.

Plány ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje optimalizovat předpovědi událostí kosmického počasí, aby takové škody v budoucnu minimalizovala. S rozpočtem více než 30 milionů eur do roku 2020 si Program Space Surveillance Program (SSA) klade za cíl poskytnout několik dní předběžné varování. Aby bylo možné tento cíl dále sledovat, ESA od roku 2009 pracuje na komplexním systému kosmického počasí, který propojuje expertní centra v Evropě.

Dalším významným krokem bude mise Vigil, která umístí nový satelit do Lagrangeova bodu L5. Vědci odtud budou moci pozorovat sluneční aktivitu způsobem, který umožňuje předpovědi až čtyři až pět dní předem. Astronauti na ISS by tak mohli být včas varováni před slunečními výbuchy a byli tak lépe chráněni.

Tento vývoj jasně ukazuje, jak důležitý je výzkum kosmického počasí. Mise Proba-3 by mohla být klíčem k hlubšímu pochopení Slunce a jeho dopadu na nás a doufejme, že pomůže lépe chránit technologii, která určuje náš každodenní život.