DGB varuje: Erodování 8hodinového pracovního dne ohrožuje práva pracovníků!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Okresní předseda DGB Gloning komentuje ekonomickou krizi a vyzývá k ochraně práv pracujících v Günzburgu.

DGB-Kreisvorsitzender Gloning äußert sich zur Wirtschaftskrise und fordert den Schutz von Arbeitnehmerrechten in Günzburg.
Okresní předseda DGB Gloning komentuje ekonomickou krizi a vyzývá k ochraně práv pracujících v Günzburgu.

DGB varuje: Erodování 8hodinového pracovního dne ohrožuje práva pracovníků!

V současné ekonomické krizi je téma práv zaměstnanců obzvláště diskutované. Okresní předseda DGB Werner Gloning se na letním setkání odborů DGB v okrese vyjádřil k probíhajícím změnám v pracovním právu a dal jasně najevo, že práva zaměstnanců nelze brát na lehkou váhu. "Se znepokojením sledujeme, jak se znovu objevují pokusy o uvolnění zákona o pracovní době," řekl Gloning. Tyto obavy jsou zvláště důležité, protože v Německu se ročně odpracuje více než miliarda hodin přesčasů, z nichž více než polovina zůstává nezaplacena, jak si můžete přečíst na schwaben.dgb.de.

Opakovaně se objevují snahy o zvýšení horní hranice denní pracovní doby až na 13 hodin. Okresní exekutiva DGB a odbory rozhodně odmítají tuto erozi zákona o pracovní době. „Delší pracovní doba vede nejen ke zdravotním problémům, ale také ztěžuje skloubení práce a rodiny,“ zdůrazňuje zástupkyně okresní předsedkyně DGB Gabriele Brenner. Překvapil ji i vývoj v SPD, zejména koaliční smlouva, která vykazuje podobné tendence.

Ochrana pracovníků

V Německu zákon o pracovní době (ArbZG) upravuje nejen maximální pracovní dobu, ale také povinné doby odpočinku zaměstnanců. Cílem je ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. Přesto si řada zaměstnanců stěžuje na neplacené přesčasy a neustálou dostupnost ve svém volném čase. Podle indexu DGB trpí mnoho zaměstnanců atypickými pracovními situacemi, které mají negativní dopad na jejich zdraví, jak uvádí dgb.de.

Příkladem obtěžování je práce ve večerních hodinách (26 %) a o víkendech (25 %). Mnoho zaměstnanců je navíc ovlivněno nárůstem jejich pracovních úkolů, což je vnímáno jako stresující. Často není dodržována zákonem požadovaná minimální doba odpočinku 11 hodin, což může vést k psychosomatickým potížím. „Tady jsou vyžadovány jasné limity pro denní pracovní dobu,“ říká Gloning a poukazuje na důležitost spolehlivé pracovní doby pro lidi s rodinnými povinnostmi.

Požadavky odborů

Odbory v této souvislosti volají po konkrétních opatřeních: jasné předpisy pro denní pracovní dobu, spolehlivé doby odpočinku a skutečné spolurozhodování o organizaci pracovní doby. Zaměstnanci na částečný úvazek, často ženy, musí mít možnost zvýšit svou pracovní dobu podle potřeby, aniž by byli znevýhodněni. Takové požadavky jsou nejen sociálně spravedlivé, ale vztahuje se na ně také evropská směrnice o pracovní době, která stanoví maximální pracovní dobu 48 hodin týdně a zahrnuje právo na přestávky po šesti hodinách a čtyřech týdnech placené dovolené, jak je uvedeno na verdi.de.

Nakonec členové okresního výkonného výboru DGB apelují na SPD, aby zaujala rozhodné stanovisko proti současným reformním návrhům, které zpochybňují ochranu starších zaměstnanců před propouštěním. „Spravedlivá a společensky přijatelná organizace pracovní doby je nezbytná pro zdravou a produktivní společnost,“ zní závěrečná zpráva od Gloninga a Brennera.